Depka není deprese

12. září 2007 v 17:04 |  Deprese, fobie, sebepoškozování a jiné
Chytit "depku", mít z něčeho depresi, to je dnes málem módní záležitost. Soudě alespoň podle frekvence, s jakou jsou tato slova užívána. Ale málokdo ví, o čem vlastně mluví. Většina lidí tím chce říct, že se necítí psychicky nejlépe nebo jim je právě teď smutno. Hovoří ale vlastně pouze o krátkodobém poklesku nálady. A během pár dní se s ním obvykle vlastními silami vypořádá. Na rozdíl od člověka, který onemocněl skutečnou depresí. Ten o svém stavu moc nemluví. Pocity, které prožívá jsou prakticky nepopsatelné a zdravý člověk je jen těžko pochopí.

Nejsi blázen, jsi nemocný
Právě nepochopení této nemoci okolím vede často k tomu, že se člověk postižený depresí odmítá léčit. Mezi lidmi totiž stále přetrvává názor, že ten, kdo navštěvuje psychiatra je blázen. Takové stigma na sebevědomí nepřidá, a tak se spousta nemocných snaží s chorobou vypořádat sama. Mylně se domnívají, že ji zvládnou vlastní vůlí. Jde však o vážnou nemoc, která, pokud se neléčí, často končí tragicky. Stavy vnitřní bolesti, úzkosti, prázdnoty, zoufalství či sebepodceňování se stupňují natolik, že člověk jako jediné řešená nakonec vidí sebevraždu. Proto je návštěva psychiatra nezbytná.
Když chybí hormon štěstí
Přitom deprese je nemoc jako každá jiná. I když přesné mechanismy jejího vzniku se ještě stále zkoumají, odborníci mají povětšinou za to, že ji způsobuje pokles hladiny "hormonu štěstí", tedy serotoninu. Ten se v centrálním nervovém systému účastní procesů podílejících se na vzniku nálad. Jeho úbytek bývá způsoben vnějšími příčinami, např. dlouhodobým stresem, ztrátou blízkého člověka nebo jinou tragédií. ale také bez zjevného důvodu, kdy si organismus serotonin prostě nedokáže "vyrobit" v dostačujícím množství. Takže je to vlastně podobné jako když člověk onemocní cukrovkou.
Jeho nedostatek vede k tomu, že člověk přestává být šťastný. Cítí neskonalou únavu, velmi brzy se probouzí nebo naopak chce pořád spát. Nic ho neteší, propadá a uzavírá se víc a víc do sebe.
Přitom se dá nemoc už velmi úspěšně léčit. Moderní generace antidepresiv dokáže člověka s depresí vrátit zpět do života během několika týdnů a bez vedlejších účinků. Někdo je sice bude muset užívat už celý život, ale ten, kdo depresi zažil a léčil, ví, jak obrovská je to úleva.
Nemoc slavných?
Za tuto nemoc se nemusíte stydět. Trpělo jí a stále trpí mnoho známých osobností. Stačí vzpomenout na skvělého herce Miloše Kopeckého, který ale léčbu odmítal. Své si s ní prožil nedávno i zpěvák Petr Muk. Snad nejlépe své stavy, které člověk prožívá v depresi, popsal známí spisovatel Clark William Styron ve svém románu Viditelná temnota. Nejde však jen o nemoc slavných, ti jsou jen viditelnější. Obecně platí, že jí onemocní spíše lidé citlivější a vnímavější k okolí.
Jak se chovat k nemocnému:
  • vyhněte se kritizování
  • snažte se ho vést k aktivitám, které měl dříve rád, ale nenuťte ho
  • neříkejte mu, ať se více snaží své stavy překonat
  • nenapomínejte ho, že má slabou vůli, nemůže za to
  • snažte se ho naopak povzbuzovat
  • ačkoli nemocný často hledá příčiny svého stavu v jiných, povětšinou domnělých chorobách, pokuste se ho přesvědčit, že psychiatr mu pomůže
  • posilujte v něm naději na vyléčení, i když většinou zpočátku považuje svůj stav za beznadějný nenechte se odradit odmítáním
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama