Vřískot

3. září 2007 v 17:19 |  Horory
Už netuším co jsem psal o Vřískotu v době, kdy se objevil, ale jedno je jisté. Nepsal jsem o něm jako o filmu, který zachránil horor. Přesně to totiž Vřískot udělal. V době, kdy se objevil, byl hororový žánr mrtvější než Tomáš Garrigue Masaryk.
Míza vyschla.
Pobíhající masoví vrazi a monstra už znudili a hororu hrozilo, že skončí zakopaný na filmovém hřbitově hned vedle kovbojek a klasických detektivek. Jenže pak přišel Kevin Williamson a dokázal, že žánr není zdaleka tak vyčichlý, jak by se mohlo zdát. Že když se do něj pořádně řízne, ještě z něj vytryskne pořádný proud čerstvé krve. Když se dnes na Vřískot podíváme zpětně, tak to není v podstatě zvlášť přelomové dílo - v podstatě je to teenagerská vyvražďovačka kombinovaná s detektivkou a obohacená o nadhled a černý humor. Ale to úplně stačilo. Byl to inteligentní film s překvapivými zvraty a originálními nápady… a především se sympatickými charaktery, kterým člověk musel fandit.

Změnou je i to, že hrdinové nejsou jak dobytek na porážce, na které odněkud vyskočí zabiják a zahluší je - většinou o své životy bojují. Sice marně, ale aspoň nejsou jen pasivní oběti . Nejvíc ale překvapil Wes Craven, který byl už také hrobníkovi na lopatě a najednou se ukázal v úplně novém světle. Dokázal, že zvládne nejen natočit pořádné bafačky, ale nedělají mu problémy ani komediální a lehčí scény. A nejen režisér zabodoval.
Zhebnutí ve Vřískotu nastartovalo kariéru mnoha nových herců Matthewa Lillarda, Jamie Kennedyho, Liev Schreibera, Davida Arquetta či Neve Campbellové. Prostě, abych to dlouho nenatahoval - autor scénáře, Kevin Williamson, udělal Vřískotem pro horor to, co udělal Tarantino Pulp Fiction pro kriminálku. A i když už jeho další pokusy nebyly tak úspěšné, tak stejně zasluhuje naše uznání a mramorovou sochu na náměstí. A když ne z mramoru, tak z lidských jater.
,
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama